Jak vybrat dobrého finančního poradce
Odevšad se hrnou reklamy a inzerce, kam je možné si uložit peníze, jak co nejlépe vyřešit zabezpečení v důchodu, která pojistka je nejlepší a jaký nejvýhodnější úvěr na vás čeká. Současně s touto peněžní „masáží“ se vyrojilo množství finančních poradců. Jak ale poznat toho pravého a nenaletět nějakému neumětelovi, který své poradenství bere jen jako jeden ze způsobů ždímání klienta.
Spravování peněz není zrovna jednoduchá věc. Stačí dát na doporučení kamaráda a zakoupit si pojistku nebo se nechat přemluvit ke spoření a nikdo vám nezaručí, že se neoctnete na cestě pokusu a omylu.
Lepší je své finance řešit systematicky a investovat s rozmyslem. Poradou s odborníkem rozhodně nic nezkazíte.
Když si budete finančního poradce shánět sami, tak se poptejte známých, jestli neznají někoho, s jehož službami byli spokojeni. Je vysoká pravděpodobnost, že pokud se dobře postaral o peníze jiných, tak i pro vás by mohl být přínosem. Pokud se ve vaší blízkosti žádný poradce nenachází, tak se zkuste obrátit na centrálu společnosti. Je totiž pravidlem, že klientům, kteří se o služby poradce přihlásí sami, je posílán zkušený odborník a ne elév po zaučení.
Vybírejte z většího množství společností i poradců
Divili byste se, jaké rozdíly mohou být mezi jednotlivými finančními poradci. Není od věci se zamyslet nad níže uvedenými doporučeními.
1. Nedejte na vzhled, sympatie jsou důležitější. Finanční poradce samozřejmě nemůže vypadat jako bezdomovec, ale ani převonělý „vyznačkovaný“ elegán nebude to pravé ořechové. Pokud se někdo snaží zapůsobit vizáží jen proto, že mu na školení sdělili cosi o hodinkách, lakýrkách, saku a aktovce, tak je to spíš herec než poradce a od něj raději dál, protože by mohl hrát i při plánování investic a správě vašich financí.
2. Zeptejte se, zda pracuje za peníze či za provizi. Možná se to nezdá důležité, ale slušný poradce vám tuto informaci sdělí. U nás převažuje provizní systém. Kdybyste zkusili dát poradci tři tisíce, tak třeba nebude v nabídce upřednostňovat provizní produkty, ale jen ty, které jsou pro vás opravdu výhodné.
3. Důležité jsou profesní zkušenosti. Klidně se poradce ptejte i na tuto oblast, protože jde o vaše peníze. Můžete se dozvědět, že před půl rokem prodával v obchodě, úředničil nebo dělal strážného skladů. Zjistěte si, co studoval, zda je registrován u ČNB, jak dlouho pracuje v oboru a zda nejste náhodou jeho první klient, což by asi celou operaci „poradenství“ značně protáhlo.
4. Poradce by neměl být zadlužený až po uši. Tento dotaz je velice ošemetný. Ale když začne poradce mluvit o leasingu, úvěrech či hypotéce, tak zapněte anténky. Na koupi nemovitosti pomocí hypotéky není vůbec nic špatného, ale kdo splácí, musí vydělávat. Z toho vyplývá, že se vám bude snažit nabízet více produktů ( i zbytečných), aby měl co největší provizi.
Buďte sdílní o majetku. Připravte se na důkladnou majetkovou zpověď, kterou si na vás vámi vybraný poradce připraví. Měli byste mluvit pravdu. Když budete přibarvovat skutečnost a uvedete více peněz, než máte, tak se může stát, že se dočkáte vyšších investic, které nemusíte zvládat. A zase naopak, pomlčení o nějakém majetku by mohlo vést ke zbytečně vysokému zajištění. Tudíž je jasné, že výběr finančního poradce je nesmírně důležitý, protože mu musíte důvěřovat.
Konzultujte a uzavírejte smlouvy v jeho kanceláři. Finanční poradenství není prodávání housek na krámě a proto si schůzky sjednávejte na důstojném místě. Tím rozhodně není myšlen stolek v KFC a ani sebelepší restaurace se také nejeví jako vhodná varianta setkání. Vy budete poradci ukazovat své dosavadní smlouvy o finančních produktech a povídat o svých poměrech. Ideálním místem pro schůzky je jeho kancelář, alespoň uvidíte úroveň sídla celé společnosti.
Nedejte na sliby a buďte důslední. Zpravidla druhá schůzka se ponese ve znamení nástinu finančního plánu ( jak se pojistit a čím, kde investovat, jak spořit, jaký úvěr si vzít…). Plány mívají logiku a klienti s nimi nemívají problém. Poradce následně do plánu dosadí finanční produkty. Všechno napsané a úžasně vypadající chtějte vidět ve smlouvě černé na bílém. Dokumenty si vyžádejte, abyste si je mohli doma v klidu prostudovat. Místa v obchodních podmínkách, kterým nerozumíte, zvýrazněte tužkou a nechte si je vysvětlit. Důkladně se zabývejte poplatky, o kterých se mluví víceméně zastřeně. Finanční poradce nemusí znát všechny odpovědi, ale měl by být schopen vše zjistit a ne odpovídat napůl nebo problémy zamluvit.
Podepisujte po pročtení s rozmyslem a dodržujte smluvní plán. Když jste potvrdili ve smlouvě platbu dva tisíce na penzi měsíčně, tak jste tak učinili po zvážení a po důkladném zdůvodnění. Proto případné snížení částky např. na tři stovky pozbývá smyslu, protože i když budete mít pocit, že spoříte, tak výsledný obnos bude směšný.
Finanční poradce zbytečně neměňte. Využili jste služby finančního poradce a za rok se vám zalíbí ten, kterého mají sousedi. Možná je sympatičtější, zajímavější, působí důvěryhodněji, ale to je asi tak všechno, tím rozdíly končí. Nový poradce mírně pomluví práci toho předešlého a nabídne další produkty a lépe vypadající smlouvy. Věřte, že pro nového poradce budete především zdrojem provizí a vy zaplatíte zbytečné poplatky.
Při nespokojenosti se ozvěte. Když vám poradce slíbil vysoký zisk a ten se nedostavil, když s vámi nevyplnil investiční dotazník nebo když vám nesdělil, že po prodělaných dvou infarktech je zbytečné se na něj pojistit, tak si stěžujte! Zkuste to nejprve u něj a pokud to nepomůže, tak u společnosti, pro kterou pracuje. Další instanci představuje finanční arbitr a ČNB. Je pravdou, že nemusíte být úspěšní, ale jedno z pravidel samých finančních poradců zní – kdo se ozývá, mívá větší šance.
A na druhé straně, když jste se svým finančním poradcem spokojeni, tak ho doporučte dál. Patří-li k těm solidním, kteří nechtějí jenom vydělat, ale opravdu poradit, tak proč mu nepřihrát další klienty. Jinak by také mohl za rok prodávat boty nebo auta a to by byla škoda…